„Podzim jezdí na strakaté kobyle.“
S podzimní rovnodenností přichází chladnější období roku. Postupně ze zahrádky mizí saláty a energie proudí více ke kořenům. Pomalu začínáme vařit sytější jídla, hustější polévky apod.
Z obilovin lze vařit špaldové či ječné kroupy, pohanku, jáhly a ovesné vločky. Častěji vaříme luštěniny, zejména ty drobné (čočku, hrách, fazole adzuki) a jídla z brambor (brambory na loupačku, brambory zapečené se zeleninou, bramborové saláty, zdravější varianty bramboráků či bramborové placky).
Syrové zeleninové saláty nahradí (či doplní) pečená a kvašená zelenina. Ze zeleniny používáme kořenovou zeleninu (celer, petržel, mrkev a pastinák), dýni (hlavně ze začátku chladnějšího období), červenou řepu, černou ředkev, kapustu, zelí, pórek, cibuli a česnek. Ty poslední zmiňované podpoří v pravidelném používání imunitu. Stejně tak pravidelná konzumace malého množství kvašené zeleniny nám doplní vitamíny, podpoří mikrobiom i imunitu. Pokud jste využili houbařskou sezónu, můžete při vaření používat sušené houby (patří mezi ochlazující potraviny, stačí jich použít malé množství). Jsou trochu hůře stravitelné – takže opatrně s jejich množstvím u dětí a osob s citlivým zažíváním.
Polévky můžete vařit: dýňové, z kořenové zeleniny, s houbami, bramboračky se zeleninou, polévky z červené řepy, špenátové, kapustové, luštěninové – nezahušťujte je moukou, ale přímo zeleninou (je možné rozmixovat celou polévku nebo její část – cca 1/3 polévky) nebo lze zahustit luštěninou, pohankou lámankou, troškou jáhel apod. Rozhodně do chladnějšího období patří poctivé domácí vývary z masa, ze zeleniny – s cibulí, česnekem, kořením….
Z ovoce máme k dispozici zejména jablka a hrušky. Hlídejte si u nich rozumně množství a kvalitu (množství kvůli obsahu cukru a kvalitu z důvodu chemického ošetření). Je dobrá pravidelná konzumace malého množství „zdravých“ potravin. K pečení sladkostí lze používat kromě podzimního ovoce i zamrazené letní ovoce, kvalitní povidla, ořechy a mák. Stejně tak lze používat kvalitní med (tepelně nezpracovaný). Příležitostně lze mlsat kvalitní čokoládu s vyšším podílem kakaa (čím více kakaa čokoláda obsahuje, tím méně je v ní cukru).
Podzim je obdobím výlovu rybníků. Ryby jsou často diskutovanou potravinou. Pokud je jíte, nezapomínejte na ně. I u ryb platí, že kvalita a rychlá spotřeba vítězí nad kvantitou.
Pokud nejste křehká princezna, nasbírejte si šípky (není to kvůli trnům jednoduché) a usušte si je na zimu. Jsou bohatým zdrojem vitaminu C. Kromě šípků jsou báječné jeřabiny – černé i červené (ty jedlé), rakytník a třeba i trnky. Je dobré vědět, jak máte podzimní plody správně použít či uskladnit. I nejzdravější potraviny je nutné připravit tak, aby si zachovaly maximum živin.
Které jsou vhodné potraviny „pro zahřátí“, u kterých převažuje mužská energie jang?
- drůbeží a vepřové maso
- kozí mléko a sýry
- ovčí sýry
- polévky, zeleninové směsi
- tykev, fenykl, pórek
- sušené ovoce (jablka, hrušky, rozinky)
- sójová omáčka, hořčice, ocet (jablečný)
- vlašské ořechy, jedlé kaštany
- mák
- slunečnicová semínka
- cibule a česnek
- skořice, zázvor, badyán, kari, kmín, muškátový oříšek, hřebíček, saturejka, chilli a pepř
- oregano (majoránka), rozmarýn, tymián, koriandr, pažitka a bazalka
- pohanka
- káva
- červené víno
Pokud vaříte z neutrálních potravin, můžete je připravit s cibulí, česnekem, vhodným kořením, podávat s ořechy, troškou červeného vína (použitého při vaření) apod. Jsou to:
- telecí a hovězí maso
- divočina
- ryby
- vejce
- máslo, tvaroh a smetana
- luštěniny
- brambory, rýže
- celozrnné obiloviny
- kořenová zelenina
- zelená a listová zelenina
- ovoce mírného pásu
- med
- semínka
Přestože to vypadá, že je chladnější období málo bohaté na zeleninu, neplatí to doslova. Máme jen jednoduše něco jiného než v létě. I my lidé se více vracíme ke kořenům, sami k sobě, k rodině a tradicím – a to nejen v průběhu podzimních a zimních svátků (Svatováclavské slavnosti, Dušičky, Svatomartinské slavnosti, Vánoce a další). Den se zkracuje – máme méně světla a energie na práci – proto bychom si měli (stejně jako příroda) najít více času na regeneraci a na to, co nás vyživuje „zevnitř“.
(21.9.2019, Š.Hajská, zdroje: praxe, časopis Dieta 3/2011 a knížka Bylinky pro děti a maminky od Magdalény Staňkové-Krohnové)