Kouzelný prosinec

ÚVOD:

Koncem letních prázdnin jsem si namalovala obrázek bohyně Hathor. Bývá zobrazována jako žena s kravskými rohy na hlavě a sluncem mezi nimi. Symboliku vycházejícího slunce a toho, že se slunce na obloze rodí každé ráno – uprostřed nejhlubší tmy, známe. Stejné je to i v prosinci. Uprostřed nejtmavší doby v rámci jednoho kalendářního roku se počínaje zimním slunovratem (pár dní před Vánocemi) – začíná den znovu postupně a pomaloučku prodlužovat. Ačkoli to venku v přírodě vůbec nevypadá, přírodní hodiny znovu odpočítávají svůj čas mezi jednotlivými ročními obdobími.

Prosinec je kouzelný měsíc. Řada svátků a tradic, které se dochovaly, v sobě mají svoje kouzlo.

Upřít veškerou pozornost jen k jednomu jedinému dni (k Vánocům) v tak kouzelném měsíci, jakým prosinec je – je škoda.

Vánoce jsou jen malý střípek – z mnohem většího celku…..

Adventní období

Advent zahajujeme 1. adventní nedělí. Čtyři svíce na adventním věnci symbolizují odpočítávání čtyř adventních týdnů. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Zvyk postupného zapalování svící na adventním věnci se k nám dostal až v druhé polovině 20. století z Německa. Existují zmínky o tom, že předkřesťanské germánské národy během chladných a tmavých prosincových dní pomocí věnce se zapálenými svíčkami vyjadřovaly naději toužebně očekávaných delších a teplejších jarních dní. V tradičním českém prostředí byla okna slavnostně osvětlována jen na Bílou sobotu. Kulatý tvar věnce (nemá konec ani začátek) a stejně tak nejčastěji používané větvičky jehličnanů, ale třeba i používané šišky, oříšky atd. – mají také svoji symboliku. Dokonce i počet svící na adventním věnci se různí. 5. svíce (uprostřed, v bílé barvě) se zapaluje na Štědrý den, po západu slunce. Variant pojmenování svíček na adventním věnci – je hned několik.

Objevují se jména:

Naděje
Láska nebo také Mír
Radost a také Přátelství
Andělská svíce, Mír a pokoj, někde se uvádí Láska.

Existuje i výklad, kdy zapálení každé svíce představuje požehnání jedné ze čtyř světových stran a 5. svíce (na Štědrý den) symbolizuje Ducha nebo také Monádu.

Svátek Barbory

Trhání barborek mělo pro naše předky také symbolický význam. Barborky lidé trhali už za pohanských dob. Tehdy prý rozmlouvali se stromy a keřy. Není náhodou, že větévky trhali tehdy, aby rozkvétaly kolem období zimního slunovratu. Květy připomínaly, že po zimě zase přijde jaro. Kvetoucí barborky tak připomínají naději, obrození, čistotu a světlo. I tento zvyk doprovází legenda. Je o Svaté Barboře, jejíž otec ji nechal popravit za to, že se nezřekla křesťanské víry. Cestou na popraviště vzala do ruky větévku, která uprostřed zimy vykvetla.

Prostřednictvím barborek děvčata hádala, jestli se vdají. Když rozkvetla přesně na Štědrý den, říkalo se, že se dívka do roka vdá.

Mikuláš, čert a anděl

Také o vzniku této tradice koluje řada legend. Asi nejznámější legenda o svatém Mikuláši vypráví příběh o zadluženém otci, který měl poslat své tři dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno a zabezpečily rodinu. Mikuláš jim prý oknem házel po tři noci po sobě zlaťáky, které stačily nejen na úhradu dluhů, ale ještě zbylo dost i na věno.

Dnes je tato tradice spojována zejména s obcházením rodin s dětmi a nadělováním pamlsků večer před svátkem Mikuláše (5.12). Tradice vychází z toho, že do 16. století byl údajně za začátek dne považován západ slunce a nikoli ráno, jak je tomu dnes.

Oslava zimního slunovratu

Zimní slunovrat je doba, kdy Slunce dosáhne své nejjižnější polohy (21.12. nebo 22.12.), označované jako obratník Kozoroha. Jedná se o jeden z astrologických úkazů, který naši předkové sledovali prokazatelně nejdříve. V tento den je nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli. Náš svět je právě v tomto období nejblíže temnu.

Dle pradávné tradice došlo ke zrození boha Slunce při ranním svítání, přičemž je významný díl obřadních činností soustředěn na předvečer dne 25.prosince, tedy na Štědrý večer. Tím ovšem zimní slunovrat nekončí. Následujících 12 dní je označováno jako nečisté dny, které končí svátkem Tří králů. Nejstarší zmínka o slovanských oslavách zimního slunovratu pochází z 10.století. Zimní slunovrat byl nejen pro Slovany, ale pro všechny kultury významným svátkem na celé planetě.

Přibývání dne a slunečního jasu po slunovratu nakonec vede k obnovení života v přírodě.

Oslava Vánoc a ukončení roku

Oslava Vánoc má v každé rodině svoji vlastní tradici. Stejně jako se liší počet a výklad významu svíček na adventním věnci, odlišují se i rodinné vánoční zvyky v jednotlivých rodinách.

Více najdete v článku:

Vánoce s radostí

Přeji vám krásný a kouzelný závěr kalendářního roku 2022, malé ohlédnutí za tím, jaký byl tento rok (právě pro vás) a odvážný i láskyplný začátek dalšího roku 2023.

Ať to vypadá jakkoli, život se netočí v kruhu, ale stoupá ve spirále.

Krok po kroku, rok po roku…..

To, co je důležité, je očím neviditelné…..

Krásný a štědrý sváteční čas!