„Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílý mouky jenom jednou za týden.“
Naši předci jedli luštěniny mnohem častěji. My na ně zapomínáme a nebo se jim záměrně vyhýbáme. Přitom právě luštěniny mohou náš jídelníček rozšířit a obohatit. Jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin, mnoha minerálních látek (draslíku, hořčíku, zinku, železa, vápníku i mědi), vitamínů (zejména skupiny B) a vlákniny, která povzbuzuje činnost střev. Luštěniny jsou vhodné i při redukci váhy (mají nízký glykemický index).
CO Z NICH MŮŽEME PŘIPRAVIT?
HRÁCH
Hrách byl znám v Evropě už v mladší době kamenné. Ve starověkém Řecku patřil k základním složkám stravy chudých lidí. Jídlu hrách a kroupy (které se společně vařily na počátku 19. století) se říkalo „Česká svatba“. Hrách se stal taktéž obřadním jídlem na Štědrý den a v podobě „Pučálky“ sehrál významnou roli v postním období před velikonočními svátky.
Zelený hrášek, který se jí jako zelenina, je nevyzrálý hrách. Semena hrachu mohou mít různou barvu: bílou, žlutou, zelenou či béžovou. Pohledem čínské dietetiky podporuje orgány slinivky, sleziny a žaludku a napomáhá trávení.
Dnes z něj nejčastěji vaříme hrachovou kaši nebo polévku, ale naši předkové z něj dokázali vykouzlit divy…..
ČOČKA
Čočka je jednou z nejstarších pěstovaných plodin. U nás patří k nejpoužívanějším luštěninám (zejména zelená a červená čočka).
Nejvíce čočky se jí tradičně v Indii, kde se pěstuje více než 50 druhů nejrůznějších barev a velikostí a vaří se nejčastěji tzv. „Dhal“ (okořeněná čočková kaše). Čočka má poměrně jednoduchou přípravu. Loupanou červenou čočku není nutné máčet, má nejkratší dobu varu (cca 15 minut) a patří k nejlépe stravitelným luštěninám. Neloupanou červenou čočku stačí namočit cca na 2 hodiny.
Čočku lze použít i pro děti. Je dobré ji při podávání kombinovat s potravinami, které obsahují vitamin C (např.s troškou citrónové šťávy či sekanými zelenými bylinkami a natěmi).
Líbí se mi citace z Cunninghamovy encyklopedii o magické síle potravin, kde se píše, že čočka pomáhá vnést do života štěstí a je skvělým pomocníkem proti neurózám, depresím a stresům.
CIZRNA
Cizrna patří mezi luštěniny s velkou variabilitou použití. Pochází ze Středního východu a u nás je známá zejména její béžová odrůda. Obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek. Také má vysoký obsah zdravých tuků a vlákniny. Patří spolu s červenou čočkou mezi nejlépe stravitelné luštěniny a proto se doporučuje i dětem a těhotným ženám. Také se doporučuje těm, kdo trpí stresem a depresí. Má oříškovo-kaštanovou chuť a vaříme-li jí v papiňáku, získá dokonalou máslovou strukturu (vhodné do omáček, polévek a pomazánek).
Mezi tradiční zahraniční pochoutky z ní patří pomazánka „Hummus“ (kombinace cizrny a sezamové pasty tahini) a smažené koule „Falafel“ (z rozmačkané a okořeněné cizrny).
FAZOLE
Jednotlivých druhů fazolí je na světovém trhu celá řada a liší se barvou, velikostí, chutí i svými účinky. Pohledem čínské dietetiky mají fazole pozitivní vliv na ledviny, srdce, tenké střevo a pročišťují organismus.
(30.4.2020, Š.Hajská, zdroj: BioAbecedář Hanky Zemanové)
Na blogu najdete tyto recepty z luštěnin: