V posledních letech se zásadně změnil životní styl člověka. Kdysi většina lidí pracovala na polích, v otevřených prostorech, v lesích či na loukách. Za posledních 50 let jsme si všichni sedli do kanceláří a jsme tam zavření skoro celý den. Denní syntéza vit. D ze slunečního záření je po většinu roku na nulové úrovni.
Uvádí se, že deficitem vit. D trpí až 75 % české populace. Vitamin D představuje nesmírně zajímavou a mnoha způsoby působící molekulu. Nedostatek vit. D je prokázaným rizikovým faktorem pro vznik různých onemocnění, např.hypertenze, diabetu, osteoporózy, některých infekčních onemocnění (např.tuberkulózy) a autoimunitních chorob (roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy) včetně některých typů onkologických onemocnění.
Sluneční záření je za určitých podmínek nejpřirozenější možností, jak získat vit. D. V pokožce máme prekurzor vit. D a díky slunečnímu záření z něj postupně vícero metabolickými kroky vzniká nejdříve neaktivní metabolit vit. D, který se dále metabolizuje v játrech a po posledním metabolickém kroku (u člověka převážně v ledvinách) vzniká aktivní metabolit vit. D. Za běžných podmínek se více než 50% neaktivního metabolitu vit. D ukládá v tukové tkáni, odkud se konvertuje na základě potřeb organismu.
– „světlá“ část roku, v ČR cca od konce dubna do září
– pozice slunce 50 stupňů nad horizontem a více
– UV faktor vyšší než 3
– expozice slunečnímu světlu bez ochranných krémů a hrubšího oblečení (obnažená větší část těla)
– pravidelná a krátké expozice slunci (20-30 minut, ve správnou dobu)
– u seniorů a lidí s tmavším pigmentem je k tomu potřeba delší doba (to nemusí starým lidem dělat „dobře“)
– vlhá pokožka usnadňuje penetraci slunečního záření
Z hlediska syntézy vit. D nemá smysl se vystavovat slunci dlouhou dobu, neb prekurzor vit D vyskytující se v kůži, je po pár minutách spotřebován a další zásoby jsou připraveny až na druhý den. Krátké slunění je také bezpečnější z hlediska rizika vzniku melanomu, který je uváděn spíše do souvislostí s nárazovým a intenzivním opalováním nezvyknuté pokožky.
Kromě syntézy vit. D přispívá sluneční záření naší imunitě i působením modrého světla, které je obsaženo ve cca 40% viditelného spektra slunečního světla. Modré světlo je jinak „energetické“ světlo, s jinou vlnovou délkou. Proniká hlouběji do tkání, ovlivňuje tak mnohem větší počty buněk. Má na ně jiný efekt. Přispívá k diferenciaci buněk, k jakémusi buněčnému dospívání, specializaci a jejich schopnosti plnit různé funkce. Kromě kožních buněk máme v kůži i bílé krvinky. T buňky jsou fotoreceptivní, reagují na světlo. Uvádí se, že díky „osvícení“ zvyšují osvícené buňky svoji aktivitu a zvládnou ohlídat více prostoru v našem těle.
Vystavování se slunci přispívá nejen našemu tělu, ale i naší psychice. Stejně jako u vlivu slunečního světla na imunitu – je možné, že sluneční záření jako takové, má mnohem větší vliv a význam pro naše zdraví včetně psychiky, než jsme v současnosti schopni zhodnotit (nejen syntézou vit. D). V souvislosti s hodnotou vit. D již na toto téma proběhla řada studií, kde byly potvrzeny pozitivní souvislosti s dostatečnými hladinami vit. D v organismu a nižším výskytem depresí.
Dřívější populace žily ve spojení s přírodou mnohem více než žijeme dnes. Oslavy jarní a podzimní rovnodennosti, letního a zimního slunovratu a některé další svátky – jsou malým návratem k přírodním cyklům. I dnes existují některé techniky či způsoby práce se sluneční energií. Jednoduše nám slunce vytváří magické okamžiky na obloze téměř každodenně – při každém východu a západu slunce. Existuje celá řada přísloví o slunci. Jedno z nich je nám dobře známé.
„Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“
(30.4.2021, Zdroje: Přehledový článek Vit.D – jeho fyziologie, patofyziologie a význam v etiopatogenezi nádorových onemocnění / časopis Lekár: článek Zázračný vitamín z r. 2018 / MUDr. Jana Čepová, MBA: Vit. D, jeho význam a suplementace vit. D u pacientů s osteoporózou / http://www.osel.cz/9155-kam-nechodi-slunicko-tam-chodi-lekar.html a další)