„Náš instinkt chránit jeden druhého a pečovat o sebe navzájem vysvítá v dobách krize, ale nemusíme čekat na velký dramatický okamžik, abychom pocítili, jak úžasný je pocit síly a spojení s něčím, co je větší než my.“

( z knihy Alberta Villolda: Odvážné snění)

Tvořivost

Přišel.

Přišel několikrát.

Vybral si mne.

Poprvé před 7-i lety, ve chvíli, kdy mi bylo nejhůř.

Tenkrát jsem viděla problémy a obtíže tam, kde nebyly.

A sama jsem je tvořila.

A tak jsem neviděla jeho.

Viděla jsem jen sebe a únik od řešení svých obtíží jsem hledala v práci.

Byla jsem vdaná.

Zapamatovala jsem si jen tu energii našeho společného tvoření a to, že mě to s ním bavilo.

Podruhé přišel znovu ve chvíli, kdy jsem byla dole.

Už jsem byla rozvedená.

Pustila jsem po covidových měsících vlastní provozovnu a pracovala jsem z domova.

Kromě toho mi nevyšlo další přání, které jsem měla….

Nevěděla jsem, proč tomu tak je, ale tušila jsem, že když existuje síla, která přeruší naše plány, existuje i síla, která nás k našim snům znovu vrátí…

A to mi pomáhalo jít dál.

Znovu jsem viděla jen práci.

A on mě štval.

Měla jsem dojem, že neví, co chce.

Až když naše spolupráce skončila, začala jsem ho vnímat jinýma očima.

Uviděla jsem v něm i něco víc, než jen úkol…..

Nevěděla jsem proč, ale měla jsem pocit, že patří do prostředí, které znám…

A tak jsem ho tam chtěla vzít.

Nevyšlo to.

Chvíli jsme si psali.

A pak se naše komunikace nějak přerušila.

Potom mi nečekaně přišel do snu.

A tak jsem mu to napsala.

Domluvili jsme si schůzku, pracovní.

A na té schůzce jsme uzavřeli dohodu.

A pak jsem nezávisle na něm vyslala jedno přání, ze srdce – tam nahoru.

A on se během chvíle ozval.

Nevěděla jsem, proč zrovna on, ale řekla jsem si, tak to pojďme zkusit…..

Proč o tom píšu?

Vesmír ví mnohem lépe, než víme my, co je pro nás správné, právě teď.

Přeji nám nadále tvořivý rok – ve znamení čísla 2.

Tady a teď…..