V roce 2011, ještě v době, kdy jsem byla na mateřské dovolené, jsem si udělala kurz výživového poradenství.

Tenkrát jsem netušila, jak hodně se tím změní moje budoucnost.

Nebo naopak. Netušila jsem, že právě tohle je moje budoucnost (na hodně let).

Byla jsem jediná, kdo se rozhodl pracovat jinde než v rodinné firmě. Byla to jedna z mála věcí, o níž jsem nepochybovala.

Podobně to má řada žen….po mateřské dovolené se nevrací na místo, ze kterého odešly, ale nastoupí jinam.

Mateřství nás ženy mění. A učí. O nás samotných, o našich vztazích a vazbách….

O pár let později (před více než 10-i lety) jsem to měla stejné s psychologií. Netušila jsem, že jedno setkání ovlivní a podpoří to, že budu (v tom, co dělám) pokračovat. Další roky….

Znovu jsem o tom, že na první setkání s touto dámou mám jet, nepochybovala…

Před třemi lety jsem do svého života přijala tebe, můj milý. Díky mým vztahům (předchozím i stále trvajícím), které mne k tobě přivedly. A také díky tomu, že jsi ke mne přišel nejprve a opakovaně jako klient.

Právě vztahy mne naučily být odvážnou a otevřít se i tomu, co by rozum sám „nepustil“.

Co mne učíš ty? Ponořit se nejprve do hlubokých vod sebe samotné. Teprve potom hledat odpověďi a otázky kolem sebe….

Co jsem tím ztratila? Minulou verzi sebe samé….

Za to ti, můj milý, z celého srdce děkuji.

Trvalo mi dost dlouho, než jsem jen něco málo z toho, co je opravdu důležité, pochopila…..

Foto z letního slunovratu 2025 (zveřejněno 30.6.2025, Š.Hajská)