„Většina lidí považuje svět hmoty a tím pádem fyzické tělo za jedinou skutečnost – protože pouze tu mohou vnímat skrze fyzické smysly a chápat racionální myslí.“

Lidské tělo je mnohem citlivějším stvořením než je viditelné lidským okem a měřitelné tělesnými analyzátory. Článek je zamyšlením nad tématem vztahu k vlastnímu tělu – v kontextu širších souvislostí.

Často s naším tělem zacházíme tak, jako by bylo podřízeno našemu myšlení. Zacházíme s ním „zpatra“ a snažíme se ho ovládat. Pak jsme překvapeni, když nám naše tělo dá nečekaně STOPku a nebo tehdy, když děláme vše tak, jak bychom měli, a očekávaný výsledek (změna) nepřichází….

Tělo není stroj. Nestačí zmáčknout správné čudlíky, dát správné palivo a rozjet ho na plný výkon. Přestože to víme, rozladí nás pokaždé to, že něco na našem těle nefunguje tak, jak jsme běžně zvyklí nebo jak očekáváme….

Naše tělo velmi často podléhá mnohem hlubším souvislostem, než jsme si v daný moment schopni uvědomit.

Jak podporovat zdravý vztah ke svému tělu?

1) Naučte se svoje tělo vnímat.

Vnímání vlastního těla je způsob komunikace mezi vámi a jím. Bez komunikace nefunguje žádný vztah. Tedy ani s naším tělem.

„Neexistuje hlubší soustředění – než souznění s tím, co se nám odehrává v našem těle.„

Ženy tohle dobře znají např.v období před menstruací, kdy přes pocity dokáží vnímat, v jaké fázi svého cyklu jsou. Existuje řada technik, které nás mohou naučit vnímat přes pocity a emoce svoje tělo (např.focusing). U všech technik musíme udržet pozornost na procesy probíhající ve svém těle a soustředit se na energii, která ho udržuje v pohybu. Vše je v těle na sebe velmi jemně naladěno, aby se to navzájem udržovalo v chodu. Naučit se vnímat nerovnováhu vyžaduje cvik a praxi. Můžete začít nácvikem dýchání a soustředění se na svoje tělo díky svému dechu (to najdete v článku s názvem Relaxace).

2) Radujte se ze svého těla.

„Nejkrásnějšího a nejhlubšího souznění se svým tělem dosáhneme tehdy, když se z něj radujeme.„

Mnohdy to pro nás přes obecná doporučení a přesto, že máme krásná těla, není tak jednoduché. Sebelásku často nahrazujeme kritickým hodnocením…..

Dle zkušeností z rodinných konstelací začíná vztah ke svému tělu u vztahu k matce.

„Jaký má člověk postoj ke své matce, takový má postoj ke svému tělu. Kdo se vnímá oddělený od své matky a odvrací se od ní, vnímá se oddělený i od svého těla. Odvrací se od něj.“

Pokud tedy tento vztah byl z jakéhokoli důvodu přerušen, je nutné najít cestu zpátky (týká se to i těch matek, které už nežijí). Neznamená to poslouchat na slovo naše maminky i v dospělosti – znamená to přijímat matku takovou, jaká je. A nic po ní nechtít.

To je mnohdy nelehký úkol, který vydá třeba i na pár let. Pokud s tím máme problém, je výhodnější obrátit se na zkušeného terapeuta, který nám s tím může pomoci.

3) Věnujte svému tělu vědomou péči.

• Vědomou výživou
  
  
• Pravidelným pohybem
  
  
• Regenerací
  
  
• Vědomým dotykem
  

Tahle doporučení všichni dobře známe.

Vybírejte si však nejen to, co máte na talíři, ale i to, co máte na očích a ve svém srdci. Vybírejte pečlivě to, čím se zabývá vaše mysl a čemu a komu věnujete svoji energii a čas. Dopřejte si dostatek kvalitního spánku, pobytu venku v přírodě a nezapomínejte na intimitu se svým partnerem.

A postupujte vytrvale bod po bodu…… 🙂

„Mnoho lidí onemocní na základě nevědomosti. Přestane svítit jejich vnitřní světlo. Tápou ve tmě. Mnozí onemocní, protože následovali špatné světlo, které je svede z cesty. Místo, aby následovali své vnitřní světlo v souznění se svým tělem, spoléhají na mnoho vnějších světel, tak jako například ve velkoměstě, jehož světla spíš oslňují než aby osvětlovala.“

(21.8.2020, Š.Hajská, Zdroj: Bert Hellinger – Uzdravení)