Slunce, kvetoucí stromy, zelenající se tráva i láska – to jsou věci, které k jaru neodmyslitelně patří. Je to ideální čas na zlepšení kondice a zdraví. Ne nadarmo se říká: „Co zaseješ, to sklidíš.“ Co tedy sbírat či kupovat na jaře, abychom byli v souladu s přírodou?

Česnek medvědí

Podle legendy je medvědí česnek první rostlinkou, kterou medvěd sežere po probuzení ze zimního spánku. Proto si tato rostlinka zasloužila přívlastek medvědí.

Je to přírodní antibiotikum, antioxidant i zásobárna vitamínů. Má detoxikační vlastnosti a velký obsah vitaminu C. Dále obsahuje (stejně jako klasický česnek či cibule) allicin, pro jehož dobré využití je nutné lístečky před použitím narušit (nakrájet). Je vhodný pokud se léčíte z nějaké chřipky či virózy i jako prevence. Podporuje srdíčko, reguluje krevní tlak. Působí močopudně, pomáhá při revmatických bolestech a tonizuje oslabený nervový systém. Najdete ho na vlhčích, spíše stinných místech. Nesbírejte ho v chráněných oblastech a trhejte ho pouze pro vlastní potřebu. Při sběru ho poznáte podle charakteristické česnekové vůně. Ideální je sbírat medvědí česnek během dubna a začátkem května – do té doby, než kvete.

Použití je široké: do salátů, do pomazánek, na hotový pokrm, do rizot, polévek, na bylinkové máslo, do smoothie, lze z něj vyrábět pesto s ořechy či semínky apod.

Kopřivy

Kopřiva je u nás hojně rozšířeným „plevelem“. Kopřivy obsahují zdravé zelené barvivo chlorofyl a mnoho minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík a železo. Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus celého těla. Obsahují také kyselinu křemičitou a kyselinu mravenčí (ta dává rostlině palčivost), vitamin D, C, fosfor, serotonin, histamin, rutin, kvercetin a další.

Doporučují se trhat vždy vršky mladých rostlin v rukavicích a po oprání ve studené vodě je krátce spařit vroucí vodou a nechat okapat v cedníku. Poté je můžete krájet bez rukavic. Dnes už je možné je koupit, ale vlastní sběr je nejlepší. Když je použijete následně po sběru, ztráty živin budou minimální. Vybírejte dobře i místa, kde je sbíráte, ideálně někde na venkově.

Použití je: na čaje a v kuchyni podobné jako u špenátu. Kromě velmi rychlé přílohy („ala špenát“) můžete kopřivy použít do polévek, těstovin, vajíček apod..

Kopřiva je významným zdrojem železa. Je symbolem vnitřní síly a vytrvalosti (je to vytrvalá bylina s tuhým kořínkem). Pokud jste viděli pohádku Sedmero krkavců a scénu, jak trhá hlavní hrdinka kopřivy holýma rukama, natrhat pár kopřiv pro zpestření jarního jídelníčku hravě zvládnete!

Chřest

Existuje chřest bílý, zelený a fialový. Chřest obsahuje velké množství vlákniny, vitaminy (hlavně skupiny B, C, E) a důležité minerální látky (např. draslík, zinek, vápník). Podporuje pročišťování těla a brání zadržování vody v organismu. Patří mezi afrodiziaka a doporučuje se i diabetikům. U nás se chřest pěstuje na Moravě a na Mělnicku, takže lze v obchodech koupit náš český chřest. Z bílého chřestu jsou výborné krémové polévky (mixované), do kterých stačí přidat osmažená cibule, 1 menší brambora na zahuštění, sůl a popř. bylinky. Při vaření bílého chřestu lze přidat do vody citrónovou šťávu. Bílý chřest se loupe téměř celý a vaříme ho o pár minut déle. Zelený chřest stačí vařit jen pár minut (při vaření s citrónovou šťávou by zelený chřest přišel o svou přirozenou barvu). Zelený chřest je výborný jako velmi rychlá příloha, do salátů a do těstovin, na omeletu apod.. Protože sezóna chřestu trvá jen do konce června, určitě ho vyzkoušejte co nejdřív. Patří zatím spíš mezi sváteční zeleninu a jídla s ním nepatří mezi každodenní jídla. To je ale pro chřest velká škoda!

Jarní cibulka a pažitka

To, čemu říkáme mladá cibule, je ve skutečnosti mrazuvzdorná odrůda, která se seje do země nejpozději předchozí rok v srpnu. A protože přečká zimu, na jaře dává úrodu jako jedna z prvních. Zelená cibulová nať a jarní pažitka jsou výborným zdrojem vitaminů C, A, B2 a z minerálních látek především vápníku, železa, fosforu, draslíku a dalších. Používají se čerstvé a jejich použití je velmi jednoduché – stačí je přidat očištěné a nakrájené (nasekané) do pomazánek, salátů, do vaječných pokrmů, na hotové jídlo apod. Chuť pažitky je trochu jemnější než chuť jarní cibulky. Jarní cibulka obsahuje o dost víc vody, než klasická cibule, takže plody můžeme bez obav z vysušení použít i na tepelnou úpravu.

Rukola

Patří mezi méně uznávanou zeleninu, možná díky své specifické chuti. Je ostrá, hořčičná a trochu palčivá a rozhodně ne chuťově neutrální jako ostatní saláty. Přitom platí, že hořké chutě léčí. Stejně tak je tomu u rukoly. Obsahuje řadu účinných látek: velké množství vitaminu C, beta-karoten, kyselinu listovou, chlorofyl, dále železo, vápník, hořčík či zinek a další. Podporuje detoxikaci, imunitu, trávení, činnost jater i ledvin. Je vhodná při hubnutí a patří mezi afrodiziaka.

Použití: Používá se jak čerstvá, tak tepelně upravená. Doporučujeme ji používat čerstvou, hlavně do salátů nebo jako přílohu. Pokud jí kombinujete s další zeleninou, je třeba vystihnout správné dávkování a namíchat ji tak, aby rukoly bylo použito menší množství. Kromě salátů lze použít do smoothie, na tortillu, do sendvičů, k míchaným vajíčkům, do polévek, k bramborám, do těstovin apod. Lze z ní udělat pesto. Pro milovníky dobrého vína: vězte, že rukola zvýrazní chuť vína lépe než sýry.

Ředvičky

K jaru neodmyslitelně patří. Jsou z čeledi brukvovitých (stejně jako rukola), vhodných k prevenci onkologických onemocnění. Mají nízký glykemický index, velmi nízkou kalorickou hodnotu, obsahují vlákninu a jsou vhodné k redukci. Příznivě ovlivňují střevní mikroflóru (mikrobiom). Obsahují mnoho cenných látek: sodík, draslík, vápník, poměrně dost síry, chlóru a fosforu, z vitaminů především vitamin C, kyselinu listovou a další. Působí antibakteriálně, pomáhají snižování cholesterolu, odstranění zácpy a plynatosti.

Jejich chuť je jemnější než chuť ředkve. Kvalitnější plody poznáte tak, že nejsou vodově řídké, ale jakoby „husté“. Jejich palčivost snížíte oloupáním či tepelnou úpravou, nutričně je to škoda. Jedlé jsou i jejich listy a na rozdíl od samotné ředkvičky nemají typickou palčivost. Ty se hodí spíš jako doplněk k hlavní surovině. Ke křupavým ředkvičkám vytvoří zajímavý kontrast. Pokud použijete i natě, vybírejte nezavadlé lístky bez skvrn a před použitím je řádně operte.

Použití je veliké: do salátů, samostatně, do sendvičů a pomazánek, do polévek. Ke snídani, svačině, obědu i k večeři….

Mladá mrkev

Mrkev patří mezi celoroční zeleninu. Je známá tím, že obsahuje velké množství beta-karotenu. Její jarní kusy nás překvapí svou křehkostí, tvrdostí a šťavnatostí. Obsahuje více vody, než skladovaná mrkev, proto je křehká a křupe.

Jak poznáte kvalitní kousky? Mrkev, která je hnojená po celou dobu růstu se prý pozná podle toho, že je jakoby hořká, bez typické sladkosti. Takže tady neplatí, že čím sladší, tím horší…..naopak. Mrkvová nať je také jedná, ale ne vždy chutná. Loupat či neloupat? Právě mladou mrkev můžete důkladně namočit, umýt a vydrhnout a podávat i s částí zeleného stonku. Pokud ji skladujete déle, doporučují se z ní zelené natě odstranit.

Kam ji použít? Do salátů, do polévky, k masu, pod rybu a nebo ji jen tak křoupat na svačinu. Čím jednodušeji s ní naložíme, tím lépe. Pokud mrkev projde tepelnou úpravou, umožníme našemu organismu vstřebat více karotenu než za syrova.

Na jaře lze sbírat divoce rostoucí jarní byliny (smetánka lékařská, sedmikrásky chudobky, violky trojbarevné a další). Vybrala jsem jen ty nejznámější druhy zeleniny a bylin – jednoduše dostupné. Jednoduchost je to, co je v souladu se zdravým životním stylem, nejen na talíři. A také pobytem na slunci podpoříme doplnění dalšího vitaminu, který podle průzkumů má deficitně velká část naší populace.