Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně. (1)

Jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se rok od roku mění. Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. (1)

Pamatuji si, jak jsem jako malá holka a později jako mladá slečna neměla Velikonoce ráda. To, co jsem měla s Velikonocemi spojené, bylo to, že vás někdo vytříská a vy mu za to dáte odměnu. Navíc mladíci a muži požívali na koledě alkohol a úměrně jejich věku a odpoledním hodinám se to na nich projevovalo. Zatímco my holky (ženy) jsme uklízely, pekly, zdobily vajíčka a pak čekaly na to, kdo za námi přijde. Později, jako maminka dvou malých dětí, jsem si Velikonoce oblíbila právě proto, že jsme Velikonoce a dny volna s nimi spojené trávili někde mimo město.

Jiný výklad pomlázky je odvozen od slova pomlazení, tj.omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem životní síly, kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. (1)

NEJZNÁMĚJŠÍ SYMBOLY VELIKONOC

• vajíčko (nový život, plodnost, vzkříšení)

• beránek (jiný význam v židovské tradici, jiný v křesťanství)

• králíček, zajíček (koloběh života, plodnost, štěstí i moudrost)

• kočičky (symbolizují palmové ratolesti)

• jidáše (provaz Jidáše Iškariotského)

Dnes mám ráda (i během Velikonoc) spojení s přírodou a jejími cykly. To, že se na jaře v přírodě vše probouzí k životu a nastává nejdynamičtější část kalendářního roku. Znovu a znovu každý rok mě jarní příroda překvapuje tím, jak úžasnou schopnost znovuzrození má. To, co vnímám jako důležité, je to, že bychom jí v tom neměli překážet našimi komerčními záměry, ale žít v rámci možností v souladu s ní a učit se od ní. Sama příroda nám poslední dobou ukazuje, že jsme na něco zcela zásadního zapomněli. Že i my lidé jsme její součástí. Je nutné, hledat v našem vztahu k přírodě rovnováhu.

Miluji přísloví, že příroda nikam nespěchá a stejně stihne vše podstatné. Přestaňme se honit za tím, co všechno musíme stihnout a co všechno musíme dodržovat, aby to byly ty správné Velikonoce. Objevujme smysl a radost v tom důležitém a podstatném. Objevujme smysl v maličkostech.

Stejně jako Vánoce, i Velikonoce se slaví v různých zemích různě a jsou spojené s odlišnými tradicemi. Ty letošní Velikonoce jsou trochu jiné. Máme všichni něco společného, bez ohledu na ty okolnosti, které nás odlišují.

Přeji nám požehnané Velikonoce, s láskou, pokorou a respektem k tomu, co máme a stejně jako každý rok jarní restart venku i uvnitř nás samotných.

(12.4.2020, ad.1 – citace z Wikipedie, autor: Š.Hajská)